Jdi na obsah Jdi na menu
 


Školství v Jestřabí

Školství v Jestřabí

V minulosti bylo Štítensko přiškoleno do farní školy v Brumově, kam měli žáci v zimě docházet. Krátce před zřízením školy ve Štítné vyučoval v zimním období děti doma mistr kožešnický se svou ženou.
Od roku 1787 navštěvovaly děti z Jestřabí triviální školu ve Štítné, která byla zřízena při lokální kaplance. Vyučování probíhalo v českém jazyce a prvním učitelem byl Jan Feygerle. Docházka byla velice slabá, z  Jestřabí v letech 1787-1791 docházelo z 22 pouze 8 chlapců a 5 z 25 děvčat. Štítenskou školu navštěvovaly děti z Jestřabí téměř po celé 19. století, v r. 1846 zde mělo docházet 60 jestřabských dětí.

Škola v Jestřabí 1893-1974

Výstavba školy v Jestřabí

 O zřízení školy v Jestřabí a tím i o vynětí ze štítenského školního obvodu se začalo jednat v roce 1891, kdy byl starostou Jan Šmotek č.52. Rozpočet a plán stavby školní budovy dostal za úkol vypracovat Josef Vrba, zednický mistr ve Slavičíně. Zhotovený plán však musel přepracovat z důvodu nevhodnosti umístění hospodářských budov u silnice. Rozpočet byl vypočítán na 7443 zlatých a 5 krejcarů. Při výběrovém řízení v květnu 1892 byl vybrán dodavatel stavebního materiálu, práci a odvoz si ponechala obec sama pro sebe, respektive pro své občany. 
Stavba školní budovy nakonec vyšla na 6780 zlatých a 10 krejcarů. Kvůli nedostatku peněz v hotovosti si však musela obec vzít úvěr 3.000 zlatých v „sirotčí pokladně“ ve Val. Kloboukách, které měly být splaceny do roku 1923. Dalších 1450 zlatých bylo vypůjčeno ve slavičínské záložně. Obec navíc obdržela od c. k. zemského výboru subvenci 1000 zlatých, z prodeje obecního domku bylo získáno dalších 81 zlatých. Škola dostala čp. 78 a byla v ní jedna třída s bytem pro učitele. Na „obecnici“ bylo zřízeno školní hřiště /pozn.: v místě domu č.107 rodiny Štěpančíkovy/.

První léta školy

Dne 24. září 1893 byla škola slavnostně vysvěcena novým štítenským farářem P. Aloisem Filipem. O dva dny později bylo zahájeno vyučování, které dočasně prováděl Josef Trudák, učitel v Popově. Do Jestřabí docházel vyučovat třikrát týdně, v úterý, ve čtvrtek a v sobotu.
Do konkurzu na správce školy v Jestřabí se přihlásili tři zájemci: 1. Fr. Ročák, učitel v Nedašově Lhotě, 2. Valentin Podzemský, učitel ve Vysokém Poli a 3. Jindřich Janeček, učitel v Mirošově. Vybrán byl Jindřich Janeček, rodák z Pardubic, který začal v Jestřabí učit od 1. března 1894. Zůstal zde až do roku 1908, kdy byl jmenován řídícím učitelem ve Štítné. Hned v prvním roce svého působení založil žákovskou knihovnu, která byla vůbec první knihovnou v obci, první svazky se mu podařilo získat darem od dvou nakladatelů v Praze a od faráře A. Filipa, od olomouckého arcibiskupa získal darem na jestřabskou školu 40 zlatých. Začal psát pamětní knihu (pozn. Pamětní kniha Národní školy v Jestřabí 1893– 1936), ve které se můžeme setkat nejenom se zápisy o dění ve škole, ale i v obci. 
Počátkem školního roku 1893/94 bylo ve zdejší škole zapsáno 65 žáků, na konci školního roku školu navštěvovalo 38 chlapců a 31 děvčat, celkem tedy 69 žáků. Do jestřabské školy chodily děti z celého katastrálního území obce Jestřabí, tedy i z Kochavce, do r. 1918 školní rok začínal v půlce září a končil v půlce července, žáci se museli povinně zúčastňovat mší svatých. 

Předválečná léta


V r. 1907 byl upraven školní obvod, kdy školu začaly navštěvovat také děti ze mlýna pod „Bukovinou“, který náležel již do divnického katastru. 1. září 1908 byl jmenován novým správcem školy František Dobiáš, rodák z Želče na Moravě. Léta 1909-1911 proběhla ve znamení jednání o rozšíření školy z jednotřídní na dvoutřídní. Okresní úřad v Uherském Brodě naléhal na obec, aby provedla přístavbu školy a zajistila důstojné bydlení pro druhého učitele. To se ze strany obce nesetkávalo s pochopením, i když přece jenom r. 1911 alespoň nechala vyhotovit plány, ale k přístavbě již nedošlo a nadále byla z její strany oddalována. Jedním z důvodů bylo i to, že ještě stále splácela dluh ze stavby školy. Nikdo z tehdejších aktérů nemohl tušit, že k rozšíření školy dojde až v r.1962.   
     Ve školním roce 1910/11 navštěvovalo zdejší školu již 106 žáků, z toho 46 chlapců a 60 děvčat. Situace byla neúnosná, a tak bylo nutné zřídit místo pomocného učitele, kterým se stal od 1. března 1911 Alois Kryštof. Žáci byli podle věku rozděleni do dvou tříd, vyučovalo se v jedné učebně - jedna třída ráno a druhá odpoledne. Od roku 1910 vyučovala 4 hodiny týdně ženským ručním pracím, zvláště šití na stroji, Františka Ruferová ze Štítné. Další zaměstnankyní školy je r.1911 uváděna „zametačka“ Josefa Chromičáková.
    V r. 1911 byl v naší obci poprvé slaven Dětský den, který se pak slavil i v následujících letech dne 2. prosince na počest nastoupení císaře Františka Josefa I. na trůn. V r. 1913 byla střecha školní budovy pokryta eternitem za 1300 korun.
 
1. světová válka

Počátkem světové války musel narukovat pomocný učitel Alois Kryštof do armády, 15. června 1915 padl. Dne 28. června 1915 byla konána slavnost při příležitosti dobytí města Lvova, oslavovat museli i žáci v místní škole, budova byla vyzdobena prapory.
15. 11. 1915 nastoupil i správce školy František Dobiáš vojenskou službu a protože nebyl nikdo, kdo by mohl děti vyučovat, byla škola uzavřena. 10. ledna 1916 bylo obnoveno vyučování, z Hrádku zde docházel učitel Ludvík Maceška. Od 1. září 1916 děti učil Josef Císař, učitel z Luhačovic. Žáci se samozřejmě 17. 11.1916 zúčastnili smuteční mše za zemřelého císaře Františka Josef I.
V dubnu 1917 se vrátil učitel František Dobiáš, který  byl propuštěn z vojenské služby, ale již po 6 týdnech musel znovu narukovat. Správou školy byl pověřen Jindřich Roušal, učitel ve Štítné. Jelikož však byl dotyčný ustanoven komisařem pro soupis osevných ploch (kvůli rekvizici obilí), do prázdnin se nevyučovalo. V září 1917 byl správou školy pověřen výpomocný učitel ze Štítné, student práv Emil Janeček, který zde vyučoval pouze půl dne. Učil tak do listopadu 1918, kdy se vrátil z vojenské služby Fr. Dobiáš. 

Léta 1918-1930

Po r. 1918 byl slaven Dětský den 28. října, v den výročí vzniku republiky. Učitelé také organizovali oslavy narozenin prezidenta T.G. Masaryka a den Svátku matek. V r. 1919 nařídil soud obci, aby zaplatila staviteli Strážnickému ze Slavičína za vyhotovení projektu ke škole z r.1911 i se soudními výlohami. V prosinci 1922 byla stará šindelová střecha nad hospodářskou budovou nahrazena novou krytinou za 1300 Kč, také byl opraven plot kolem školního dvora a zahrady, staré okapy byly nahrazeny novými. Od 1. září 1923 byl ustanoven na zdejší jednotřídní škole výpomocným učitelem František Kučera. Po neuvěřitelných 30 letech byl zaplacen dluh za stavbu školy v hodnotě 7000 Kč.
Dne 26. června 1924 navštívil obec 1. československý prezident T.G. Masaryk, školní mládež i občané se shromáždili u hlavní silnice, kde po páté hodině odpoledne pan prezident ve svém voze projel. Domy byly vyzdobeny, na návsi stála slavobrána, hudba hrála národní hymnu, děti a občané mu mávali a provolávali „Sláva“. V srpnu 1924 odešel dosavadní správce školy v Jestřabí František Dobiáš na nové působiště. Prozatímní učitelkou se stala Věnceslava Tomková, rodačka z Kolomeje v Polsku, 1.12.1924 k ní přibyla učitelka Marie Jančíková. Na konci školního roku 1924/25 obě odešly. V r. 1924 se znovu jednalo o přístavbě školy, nadřízené orgány uznaly, že stav školy v Jestřabí je nevyhovující a je nutné s tím něco dělat. Obec stále neměla na stavbu potřebné prostředky, což okresní úřad uznal a stavba byla opět odložena. 
Dne 1.9. 1925 se prozatímním řídícím učitelem v jestřabské škole stal zdejší rodák Stanislav Janeček, 1. 3. 1926 k němu přibyl další učitel Antonín Jiříček. 22.12.1925 byla uspořádána slavnost s okrášleným stromkem. Děti u jesliček zpívaly koledy a přednášely básně, pak dostaly dárky. Slavnost byla hojně navštívena a jak dětem, tak i rodičům se velmi líbila. Jelikož o místo řídícího učitele v Jestřabí se ucházel služebně starší učitel Vladimír Chalupa, byl zde od 1.9.1926 jmenován a St. Janeček byl přeložen. Později za svého působení ve Vlachově Lhotě v době německé okupace se St. Janeček stal velitelem odbojové skupiny Obrana národa na Valašskokloboucku, byl však gestapem odhalen, zatčen a 29. října 1941 v Kaunicových kolejích v Brně popraven. 
Vladimír Chalupa, rodák z Lipňan u Olomouce, působil v Jestřabí až do roku 1945. 1. září 1927 nastoupilo do školy 63 žáků, a to 28 chlapců a 35 děvčat. Dopoledne vyučoval I. třídu Vl. Chalupa a odpoledne II. třídu A. Jiříček. Marie Miklíčková ze Štítné vyučovala ženským ručním pracím a náboženství římskokatolickému Jan Sovka, kaplan ze Štítné. Některé jestřabské děti navštěvovaly měšťanskou školu ve Slavičíně.     
V červnu 1928 se žáci se svými učiteli zúčastnili výstavy soudobé kultury v Brně. Děti zde měly příležitost vidět také prezidenta T.G. Masaryka. R. 1928 odešel Ant. Jiříček a na jeho místo přišel Štěpán Cenek. 28. října se konala oslava 10. výročí vzniku Československa a 27. září 1929 oslava svatováclavského milénia. Ve školním roce 1929/30 děti z Jestřabí poprvé jely na školní výlet, navštívily sv. Hostýn, Velehrad a Buchlov.

Léta 1930-1945


Počátkem 30. let školu navštěvovalo více než 100 dětí a tím vyvstala opět nutnost přístavby školy či stavby nové. Rok 1930 byl ve znamení jednání o této možnosti. Komise složená z pánů z uherskobrodského okresu uznala jako nejzpůsobilejší místo na novostavbu „Horní Újezdek“, v kopci nad Jestřabím směrem ke Štítné, ale stavba zase ustrnula na mrtvém bodě. V září 1931 musela být opravena střecha staré školy, protože do ní zatékalo.  
K potřebě učitelů a dětí sloužil školní kabinet, který byl umístěn ve skříni ve třídě stejně jako učitelská a žákovská knihovna, které byly pravidelně doplňovány. Ze žákovského fondu si žáci mohli půjčovat knihy a časopisy.  Škola byla vybavena obrazy (např. Pohádka o veliké řepě) a mapami. Měla i svoji školní zahradu, která se nacházela u budovy školy,  stejně jako malá květinová zahrádka a zahrada s užitkovými plodinami, o které se staraly děti.
V září 1933 odešel Št. Cenek a na jeho místo nastoupil Josef Poledňák, který však již po roce musel nastoupit vojenskou službu. Za něj byl 1. září 1934 ustanoven učitelský čekatel Václav Májek. V prosinci 1934 byli děti i občané ve škole poprvé přítomni promítaní filmu.       
V r. 1935 byly poměry žáků následující: ze 107 žáků je 28 z rodin dělnických, 70 z rolnických, 7 z řemeslnických, 1 železničních zřízenců, 1 učitelských. Nemanželských dětí bylo 6, úplní sirotci 2, bez otce 3, bez matky 1. Sociální poměry žáků se oproti minulosti zlepšily, bylo to tím, že všichni dělníci i malí rolníci byli zaměstnaní na stavbě muničního skladiště v Bohuslavicích. Děti chodily do školy dobře oblečené a obuté a ochotně si kupovaly školní potřeby.   
Dne 1.11.1935 odešel V. Májek a za něj přišla praktikantka Cecílie Drimlová, v zimě 1935/36 zde učila Marie Konopčíková a ve 2. pololetí Stanislav Petrželka. Od r. 1935 bylo na škole zavedeno branné vyučování a vysvědčení se vydává již jen dvakrát ročně (předtím 4x ročně). V letech 1936-1940 zde opět působil Josef Poledňák, který se vrátil z vojny. V průběhu války se na škole vystřídalo několik mladých učitelů (Křapová, Frňka, Maca, Tomáštík a Anna Prášilová).
Roku 1940 obecní rada rozhodla zadat zhotovení plánů a rozpočtu na stavbu školy staviteli J. Kalivodovi ze Štítné, to však bylo vše, co bylo možné během války možné zařídit. Na jaře 1945 se ve škole ubytovávala ustupující německá armáda. V srpnu 1945 přestal na škole působit dlouholetý správce Vladimír Chalupa.
  
Poválečná léta

V letech 1945 - 1950 byl řídícím učitelem Bohumil Kunovský, několik let zde učil i učitel Petřvaldský. 1. 9. 1946 byla ve Štítné zřízena expozitura brumovské měšťanské školy a začaly ji navštěvovat i děti 6.-8. tříd z Jestřabí. V r. 1947 byla provedena větší oprava školní budovy včetně výměny oken. 1.9.1950 byla na Kochavci v domě pana Žáčka č. 40 otevřena pobočka jestřabské školy, kde začaly chodit děti z Kochavce a sousední osady Valentov. První dva roky zde vyučuje František Křivánek, po něm se na škole často střídali mladí učitelé.
V letech 1950 – 1956 na jestřabské škole vyučovali manželé Ladislav a Milada Cholastovi. R.1951 obec koupila škole gramofon a o něco později promítačku na filmy, i v dalších letech byly zakupovány nové přístroje, které se využívaly při výuce. Fond školní knihovny se rozšiřuje, nadále byly slaveny Dětské dny a opět v novém termínu, tentokrát v závěru června. Děti se v té době zúčastňovaly brigád a exkurzí. V režii školy byly vystoupení (i divadelní) při oslavách MDŽ, květnových dnů, Dětského dne,  vánoční besídky a dalších. Při škole bylo založeno Rodičovské sdružení (SRPŠ). V r. 1952 se přistavily nové záchodky. Ve školním roce 1955/56 byla v zasedací místnosti KD zřízena druhá učebna. 
Posledními učiteli v jestřabské škole byli v letech 1956 – 1974 manželé Jaroslav a Olga Víchovi. V r. 1958 proběhla generální oprava školního bytu a byl zde zaveden telefon. R. 1960 je upravena povinná školní docházka, z 8 let na 9 a školní pomůcky a učebnice jsou poskytovány žákům zdarma. Současně se změnil i název školy z Národní školy na Základní devítiletou školu 1.–5. ročník, kterou v té době navštěvovalo přes 50 dětí, ty starší docházely do Štítné. R. 1961 bylo vybudováno na školní zahradě dětské hřiště s houpačkami a kolotočem. Víchovi se v r. 1962 přestěhovali z bytu ve školní budově do nově postaveného obecního domu pro učitele (čp.114) a škola se tak rozšířila o novou učebnu. V letech 1966, 1969 a 1970 byly prováděny v interiéru školy opravy.    
R. 1960 se škola na Kochavci osamostatnila, jejím ředitelem se stal Josef Šimoník. V říjnu 1961 byla na Kochavci otevřena nová školní budova, kde docházelo kolem 20 dětí. V letech 1967-1973 zde vyučovala Milada Cholastová, v letech 1973-75 opět Josef Šimoník a 1975-76 pan Čech. Škola na Kochavci byla zrušena v r.1976, od té doby děti dojíždí do Štítné.   
V letech 1972-73 byla provedena generální oprava budovy školy v Jestřabí. V r. 1973, kdy byl ve Štítné dostaven nový školní areál, jej začali navštěvovat žáci 4. a 5. ročníku z Jestřabí. Společně s nimi přešel do Štítné i ředitel Jaroslav Vícha. Od 1. září 1974 do štítenské školy přešly i děti z 1.-3. třídy i se svojí učitelkou Olgou Víchovou.
                                       …Toho roku základní škola v Jestřabí ukončila svoji činnost.

Mateřská škola
  
Péče o předškolní děti se v Jestřabí datuje do r. 1956, kdy byl pro děti matek pomáhajících při sezónních zemědělských pracích otevřen asi na 6 týdnů žňový útulek (poté téměř každý rok).     
V druhé polovině roku 1974 byla upravena školní budova tak, aby mohla sloužit pro potřeby mateřské školy (MŠ) a 3. února 1975 byla otevřena pro předškolní děti ve věku 3 – 6 let. V roce 1982 hrozilo MŠ zrušení, děti měly docházet do MŠ ve Štítné, toto bylo odvráceno. V roce 1984 proběhla rekonstrukce hřiště ve školní zahradě. V současnosti Mateřskou školu navštěvují i děti ze Štítné a z Popova.
    Funkci ředitele MŠ zastávala v letech 1975-80 paní Otýlie Hlavinková, po ní do r.1990 její dcera Dana Macková a posléze Jarmila Fojtíková ze Štítné. V dalších letech byla MŠ začleněna pod ředitelství ve Štítné, kde byla ředitelkou Oldřiška Říhová. Od 1.1.2003 získala zdejší mateřská škola právní subjektivitu a její ředitelkou se stala paní Jarmila Fojtíková.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář